Tělo jako akvárium?

Už někdy v roce 1918 přišli na to, že hmota vlastně neexistuje, že my jsme vlastně energie, kmitání, vibrace, které řídí systém, který můžeme nazývat, jak chceme. Někdo tomu říká Bůh, někdo Vesmír někdo Universum.

Co ale víme a je vědecky podloženo, že v našem těle, v našem organismu je asi 30 milionů buněk a každou vteřinu tam proběhne asi 100 000 procesů.

Maďarský badatel Albert Szent-Györgyi, nositel Nobelovy ceny, který našel vitamin C v paprice a provedl mnoho pokusů, mimo jiné tvrdil, že bílkoviny jsou příliš neohrabané na to, aby jenom díky nim mohly probíhat fyziologické procesy v těle v takové rychlosti a v takové kvalitě, jak k tomu dochází a má docházet a to, proč tomu tak je, to jsou právě energie a vibrace.

Možná jste ten výraz ještě neslyšeli, ale když se bavíme o napětí buněčné stěny, můžeme říct, že pokud je toto napětí mezi 50-60 mV, znamená to závažnou nemoc, pokud toto napětí klesne pod 30 mV, znamená to smrt. To znamená, že buněčná stěna musí být nabitá a na tom závisí rychlost látkové výměny – buňky prostě potřebují kyslík.

To znamená, že jestli jste zdraví nebo nemocní, závisí na tom, jestli se kyslík (energie) dostane k buňkám. Každý orgán v těle má jinou frekvenci a k regeneraci potřebují dostatek energie a výživy.

Jak se ale dostává k buňkám kyslík?

K buňkám se kyslík dostává pomocí sítě vlásečnic. V organismu jich máme 74 % a díky nim se kyslík a živiny mohou dostat i do těch nejmenších zákoutí v těle. A to je velmi důležité, protože některé části těla nejsou ovládány centrálním nervovým systémem a komunikace s mezibuněčnou hmotou tam probíhá na základě impulsů.

Záleží ovšem také na kvalitě a rychlosti těchto impulsů a kolik kyslíku a živin se dostane do těchto tkání.

Zkusím vysvětlit na příkladu s akváriem.

Představte si lidské tělo jako akvárium. Tělo je tvořeno z velké části vodou – cca 75 %. Naše buňky si můžeme představit jako rybičky.

Pokud je ve vodě dostatek kyslíku, rybičky můžou dýchat a jsou zdravé. Pokud tam ale kyslík není, rybičky nemohou dýchat, dusí se a nakonec umírají. Voda je zkažená, špinavá, toxická.

Co můžeme udělat, aby naše rybičky (buňky) neumíraly?

Můžeme jim tam nasypat léky, aby rybky vydržely déle v té zkažené vodě. Chvíli to nejspíše vydrží a příznaky nemoci na nějakou dobu zmizí. Nevyřeší to ale příčinu.

Můžeme jim také vyměnit vodu, což ale v lidském těle dost dobře nejde tak rychle. Jak tedy můžeme podpořit naše rybičky, aby se jim dobře dýchalo? Pošleme do těla více kyslíku.

Jak to můžeme udělat? Můžeme třeba začít sportovat. To určitě ano.

Co ale s lidmi, kteří sportovat nemůžou? Jsou po úrazu, mají nějaký zdravotní problém, který jim to momentálně neumožňuje.

A v takových případech se nám hodí Bemer.

Bemer si můžete objednat přímo zde, stačí kliknout na tento odkaz:

https://shop.bemergroup.com/cs_CZ/home?partner=renata-novakova