Úvaha nad snídaní

Dnešní snídaně připravovaná s chutí mi vnukla myšlenku, že mám zase chuť psát.

Od té doby, co mi stěhováci převezli většinu věcí, se mi neskutečně ulevilo. Měla jsem ještě pár věcí v kuchyni, ale tu už jsme s mojí milovanou maminkou zvládly samy.

Moje hlava se najednou vyčistila od negativních myšlenek a mám chuť na jídlo, chuť pracovat a tvořit.

Je to neskutečně krásný pocit, který jsem už dlouho nezažila. Taková zdánlivě obyčejná chuť na jídlo.

Dříve jsem si vůbec nedokázala představit, jaké to je, nemít chuť na jídlo. Ale od doby, co mi náhle zemřel můj manžel, jsem častokrát jedla jenom z naučené povinnosti. Už se vůbec nedivím někomu, že zemře, protože nemá chuť k jídlu a má pocit, že už ho vlastně vůbec nic nebaví, že nemá pro co žít.

Já mám naštěstí dost důvodů, pro které chci žít a prožívat krásné okamžiky se svými blízkými.

Tím nejkrásnějším důvodem je láska.

• Láska sama k sobě.
• Láska k mému muži.
• Láska k mé dceři.
• Láska k mamince.
• Láska k tatínkovi.
• Láska ke všem ostatním lidem.

Když jsem se po letech potkala se svou láskou, s mužem, s kterým teď žiju, nenapadlo by mě, co všechno ještě můžu prožít a co všechno mi vlastně v manželství chybělo.

Vůbec jsem netušila, jak krásné pocity se dají zažívat při milování, jak příjemné jsou věci, které spolu děláme nejen v posteli.

Vzbudil ve mně emoce, které jsem do té doby vůbec neznala….a to jsem byla vdaná 20 let. Na druhou stranu, byly a jsou také chvilky, které jsem nikdy předtím nepoznala, hluboké propady do stavů, které by se daly nazvat depresemi, šílené úzkostné stavy, neutišitelný pláč.

Tyhle stavy mě naučily mnoho….nikdy se nevzdávat, věřit, že se ráno probudím a zase bude dobře.

Neustále na sobě pracuju, vzdělávám se, čtu, poslouchám nejen lidi, kteří vystudovali psychologii, ale hlavně obyčejné lidi, kteří si také zažili podobné stavy.

Všechny tyhle informace vstřebávám, abych v první řadě pomohla sama sobě a pak také abych mohla pomáhat ostatním.

Bude mi potěšením pomoci také Tobě, pokud o to požádáš.

Renča