Byla jsem na přednášce Marka Ščotky, která mě zaujala už svým názvem.
Staré už neplatí a nové tu ještě není
Tak nějak jsem předpokládala, o čem může být, ale Marek opět nezklamal a překvapil mě, protože jsem se dozvěděla souvislosti, které by mě nikdy předtím nenapadly.
Vůbec jsem netušila, jak moc na nás působí rodinné zatížení, jak moc ovlivňujeme svoje děti tím, že se bojíme vystoupit ze svých rolí rodičů. Jak svým dětem podsouváme svoje názory a svoje vidění světa a věcí kolem sebe a ničíme jim tak jejich pohled na svět.
Jak moc se snažíme kontrolovat dění kolem nás, jak ztrácíme jiskru, kterou jsme dostali do vínku při narození.
Občas mě přepadl obrovský smutek nad tím, jak jsem dosud žila a kolik chyb jsem v tomhle životě udělala. Ale dělat chyby je naprosto normální a nehodlám se z toho obviňovat. Tak to prostě bylo a nic na tom nezměním:-)
Důležité je, že jsem přišla včas na to, jak to můžu změnit a žít lépe a spokojeněji než dřív.
Říká se tomu SRÁŽKA SE ZDÍ!
Pro mě byl tenhle moment smrt mého muže, kdy jsem si uvědomila, že tohle už opravdu nejde opravit…vrátit zpět….že je to definitivní konec.
Konec našeho starého života, konec mého starého života.
Spadla jsem na úplné DNO, kde jsem musela přemýšlet o úplně jiných věcech než dosud, musela jsem začít dělat věci, které jsem nikdy nedělala. Kolikrát jsem si řekla….sakra, tohle nechci dělat, nebaví mě to.
Proč to mám dělat? Pro koho to vlastně dělám? Nikdo mi neodpověděl a tak mi nezbývalo, než se hecnout a prostě to udělat.
Musela jsem se z toho dna zvednout, chtěla jsem dále žít naplněný život, chtěla jsem se zase radovat, milovat a snít.
Po nějakém čase, kdy jsem se vzpamatovala z toho největšího šoku, ke mně začaly přicházet nové impulsy a lidé, které jsem předtím neviděla, i když byli často nablízku. Věděla jsem o nich, ale nebyl ten správný čas, abychom se potkali.
Takovým způsobem jsem se dostala k BEMERu a Andrejce Březinové, se kterou se znám už 3 roky, ale teprve letos přišel ten správný okamžik, abych se stala její partnerkou ve vášni zvané BEMER a začaly jsme spolupracovat.
Tahle práce mě opravdu naplňuje a těší mě, že můžu pomáhat lidem s jejich bolestmi jak fyzickými, tak psychickými.
Protože tělo a duše nejde oddělit, je to celek!
Pokud si tohle uvědomíme, všechno půjde tak nějak lépe.
A proto se mi líbí toto pravidlo…
Žij dnes, protože včerejšek už není a zítřek být ani nemusí!